|
|
Sokol stěhovavý
Nejrychlejší dravec na světě, dokáže vyvinout při střemhlavém letu až 300 km/hod. Jeho postava je přizpůsobená těmto velkým rychlostem, dlouhá špičatá křídla, krátký ocásek. |
|
|
Ostříž lesní
Jeden z nejrychlejších dravců ve vodorovném letu, kdy dokáže vyvinout rychlost až 180 km/hod. Jako jediný dokáže ulovit vlaštovku. Nejčastější potravou je ovšem hmyz - chrousti, vážky, mouchy aj. |
|
|
Poštolka obecná Nejběžnější sokolovitý dravec malého vzrůstu s rozpětím asi 70 cm. Zbarvení dospělých ptáků je odlišné . Samice má narezavělý nádech celého opeření, oproti samci, který má hlavu i ocasní pera šedá. |
|
|
Raroh velký
Velmi oblíbený v sokolnictví, udatný, učenlivý lovec, zároveň velmi chytrý, ale nesnadný na výcvik. Postavou připomíná sokola, je však mnohem robustnější. Raroh velký je všestranný lovec, který dokáže ulovit v letu husu, volavku, nebo i na zemi zajíce. |
|
|
Raroh jižní
Vyskytuje se na skalnatých územích jižní Evropy a severní Afriky. Je poměrně větší než poštolka s rozpětím asi 90cm, nápadně rezavou hlavou a charakteristickým vousem pro všechny sokolovité dravce. |
|
|
Sokol lovecký / Raroh velký
Tato kombinace umělého křížení vznikla pro využití nejlepších loveckých vlastnosti a odolnosti vůči nemocím. Sokol lovecký je velmi vzácný ohrožený druh, považován u sokolníků za krále všech dravců. |
|
|
Poštolka vrabčí
Svou velikostí a letem připomíná ostříže, často se však třepotá na místě jako poštolka obecná. Vyskytuje se v jižní a severní Americe.
|
|
|
Dřemlík tundrový
Velmi vzácný dravec pocházející ze severních oblastí. Dřemlík je jeden z nejmenší sokolovitých dravců, sameček nedosahuje mnohdy ani velikosti poštolky. Loví rychlým a obratným letem. |
 |
Orel skalní Mohutný a silný dravec s rozpětím křídel až 2,5 m.V Evropě se vyskytuje především v horských oblastech Alp a Vysokých Tater. Je to výborný lovec, který dokáže ulovit zajíce, kamzíka nebo i lišku, ale také využívá pro svou obživu i uhynulá zvířata.. |
|
|
Orel stepní Jeden z běžných orlů vyskytující se hlavně v Asii a Africe. Rozpětí křídel má až 2 m, je to vynikající letec - cestovatel, který dokáže v období ptačího tahu při využití vzdušných proudů bez odpočinku letět i několik set km. |
|
|
Orel bělohlavý
Čtvrtý největší orel na světě s rozpětím až 2,5m, vyskytující se v severní Americe. Loví převážně ryby - nejvíce lososy a sledě. Na přelomu století byl téměř vyhuben a jen díky velkému úsilí ochranářů, se vrátil zpět do přírody. |
|
|
Káně harrisovo
Dravec, jehož domovinou je severní i jižní Amerika. Je vynikající lovec, který dokáže ulovit i zajíce a pro jeho vysokou inteligenci a velkou dravost je stále častěji využíván v sokolnictví. V přírodě tito dravci často loví v páru, nebo i v hejnech. |
|
|
Sup krahujový
Jako všichni supi se i tento řadí způsobem života k mrchožravým dravcům. Rozpětí křídel má až tři metry.Váží kolem 10 kg. Sup krahujový létá ve velkých výškách a sleduje ostatní supi zda neobjeví nějaké uhynulé zvíře. Jakmile první objeví mršinu, slétají se všichni k ní a podle určitého pravidla se na ní všichni nakrmí. |
|
|
Jestřáb lesní
Je to dravec s výjimečně silnými loveckými instinkty, pro které se stal nejpoužívanějším loveckým dravcem v sokolnictví již od středověku. Vyskytuje se v hojné míře prakticky na celém našem území a to hlavně v lesních lokalitách.
|
|
|
Krahujec obecný
Dravec drobného vzrůstu, ale s nejodvážnějšími loveckými vlastnostmi. Velikostí s rozpětím křídel asi 70 cm připomíná poštolku, ale postavou a zbarvením jestřába. |
|
|
Káně lesní
Poměrně velký dravec s rozpětím až 1,2 m, tímž se zařazuje mezi největší a nejběžnější u nás žijící dravce. Pro svou těžkopádnost a menší dravost je nevhodný pro výcvik v sokolnictví. |
|
|
Luňák hnědý
U nás poměrně vzácný dravec, vyskytující se převážně v oblastech lužních lesů. Je to jeden z větších dravců s rozpětím křídel až 1,3 m. Živí se hlavně sběrem mrtvých živočichů, především rybami. |
|
|
Luňák červený
Velmi vzácný dravec podobný luňáku hnědému, s rozpětím asi 1,5 m a načervenalým zabarvením. Stejně jako on se živí sběrem mrtvých živočichů, převážně rybami. |
|
|
Moták pochop
U nás méně běžný dravec vyskytující se především v rybničních lokalitách.S rozpětím křídel asi 1,2 m se řadí mezi naše větší dravce. Poznáte ho podle nerovnoměrného, až motavého letu podle nějž dostal název. |
|
|
Včelojed lesní
Méně běžný než káně, ale snadno s ním zaměnitelný. Živí se převážně larvami hmyzu - včel, vos aj. Nejnápadnější jeho znak je holubí hlava. |
|
|
Puštík obecný
Naše běžná sova, s výrazně velkýma černýma očima. Hnízdí v dutinách stromů v klidných částech lesů i parků. S touto sovou jste se mohli setkat v pohádce "Tři oříšky pro Popelku", kde se jmenovala Rozárka. |
|
|
Výreček malý
Je to u nás druhá nejmenší žijící sova. Váží přibližně 6 dg a nápadně se podobá výrovi. Tato sovička se zdržuje na našem území pouze v teplém období, na zimu odlétá kuriózním způsobem do jižních zemí. |
|
|
Výr velký
Je to největší sova, kterou někdy nazývají král noci, nebo noční orel. Má silnou, robustnější postavu s mohutnými pařáty. Jako všechny sovy má jemné prachové peří, které mu umožňuje tichý přepadový let. |
|
|
Sýček obecný Sýček je malá drobná sova živící se převážně hmyzem. Traduje se o něm pověra, že přináší špatnou zprávu. V dnešní době se na sporadickém výskytu podílí i stále menší možnost hnízdišť. |
|
|
Sova pálená
Podle odborníků je to nejkrásnější sova Evropy, s typickým srdcovitým závojem kolem očí a krásně perleťovými zády. Je u nás považována za jednu z nejohroženějších sov. |
|
|
Sovice sněžní
Je poměrně velká sova bílého zbarvení vyskytující se převážně v severních částech Evropy. V zimním období se tento druh stahuje jižněji a stává se, že ji můžete výjimečně spatřit i u nás. |
|
|
Puštík bělavý
Je to u nás velmi vzácná sova většího vzrůstu, velmi podobná puštíku obecnému. Dříve se hojně vyskytovala na celém území Šumavy. |
|
|
Kulíšek nejmenší
Již podle názvu se jedná o nejmenší sovu, která váží necelých 5 dkg, asi ve velikosti vrabce. Má husté jemné prachové peří, které mu umožňuje dokonalou ochranu proti chladu a proto nemusí na zimu odlétat na jih. |
|
|
Sýc rousný
Malá sova s výlučně noční aktivitou. Velmi podobná sýčkovi ovšem nohy výrazně opeřeny (rousy ). Vyskytuje se převážně v severních oblastech Evropy, Alpách, u nás jen vzácně. Loví podobně jako kulíšek – drobné savce i ptáky. Hnízdí v dutinách jehličnatých lesů. |
|
|
Sovice krahujová
Je to sova velikosti sovy pálené s nápadně podobným zabarvením jako u krahujce nebo jestřába. Loví převážně drobné savce a je aktivní i ve dne. Její let a způsob lovu připomíná spíše dravce. Obývá jehličnaté oblasti severních částí Evropy, u nás je poměrně vzácná.
|
|
|
Krkavec velký
Nepatří mezi dravce. Je to všežravec, ale hlavní potravou mu jsou mršiny. Je rozšířený po celé Evropě, Asii a Severní Ameriky. Hnízdí ve všech typech lesů i v otevřené krajině. |
|
|
Kalous ušatý
Je to jedna z našich nejběžnějších sov, vyskytující se převážně v lesních lokalitách, v poslední době ji často můžete spatřit v městských parcích. Nehnízdí v dutinách, jak se každý domnívá, ale vyhledává opuštěná vraní nebo stračí hnízda. |
|
|
Kalous pustovkaJe to světlejší sova než kalous ušatý. Liší se od něj světlejšíma očima, kratšími oušky ovšem za letu jen těžce rozeznatelná. Její domovinou jsou severní oblasti a k nám se stahuje až na zimu. Loví převážně drobné hlodavce a ne výjimečně i za dne.
|
